Postup při likvidaci a výmazu z Obchodního rejstříku

Daňové povinnosti a závěrky při likvidaci společnosti

Tento průvodce vám pomůže zorientovat se v termínech a povinnostech, které čekají právnickou osobu od momentu rozhodnutí o likvidaci až po její definitivní výmaz z obchodního rejstříku.

1. Co je potřeba podat den před vstupem do likvidace?

Vstupem do likvidace končí jedno zdaňovací období a začíná druhé. K datu předcházejícímu dni vstupu do likvidace (což je poslední den „běžného“ života firmy) máte tyto povinnosti:

• Daňové přiznání - podává se řádné přiznání k dani z příjmů právnických osob (DPPO) za část roku do vstupu do likvidace.
• Účetní závěrka - sestavuje se mimořádná účetní závěrka. Rozsah výkazů (plný nebo zjednodušený) se řídí standardně podle kategorie vaší účetní jednotky (většina menších firem ji sestavuje ve zjednodušeném rozsahu).
• Termín - daňové přiznání i s účetní závěrkou je nutné podat do 30 dnů od vstupu do likvidace.

2. Jak funguje podávání přiznání, pokud likvidace trvá přes Silvestra?

Pokud likvidace nebyla ukončena do konce roku a firma stále existuje k 31. 12., postupuje se specifickým způsobem podle daňového řádu:

• Zdaňovací období - první období v likvidaci začíná dnem vstupu do likvidace a končí 31. 12. Pokud likvidace trvá déle, je dalším zdaňovacím obdobím celá zbývající doba likvidace (pokud nepřesáhne 3 roky).
• Povinnost - přiznání k DPPO se sice podává standardně v běžných jarních termínech za uplynulý kalendářní rok, ale z pohledu účetnictví se sestavuje průběžná účetní závěrka.
• Přílohy - součástí přiznání je tato průběžná závěrka. V příloze k účetní závěrce je nutné uvést informaci, že je účetní jednotka v likvidaci, což mění způsob oceňování majetku (firma již neplánuje pokračovat v činnosti).

3. Co se podává před koncem likvidace?

Před samotným zánikem firmy je nutné provést finální vyúčtování se státem. Klíčovým momentem zde není podání návrhu na výmaz, ale den předcházející dni zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku.

• Daňové přiznání - podává se poslední DPPO za období od začátku roku (nebo od konce předchozího období) do dne předcházejícího dni zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku.
• Účetní závěrka - k tomuto dni likvidátor sestaví účetní závěrku a podá ji jako přílohu k přiznání.
• Pozor na termín - na podání tohoto finálního přiznání máte pouhých 15 dnů od dne zpracování návrhu. Teprve po schválení návrhu a vyplacení zůstatku společníkům podává likvidátor návrh na výmaz z obchodního rejstříku.

4. Jak na likvidační zůstatek a srážkovou daň?

Ke dni zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku se sestaví přehled o majetku a závazcích. Likvidační zůstatek představuje čistý majetek, který zbude po uspokojení všech věřitelů a který se rozdělí mezi společníky.

• Jak se počítá srážková daň - likvidační zůstatek podléhá srážkové dani ve výši 15 %. Velmi důležité ale je, že se nedaní celá částka. Srážková daň se počítá pouze z rozdílu mezi likvidačním zůstatkem a nabývací cenou podílu společníka (což je typicky hodnota jeho splaceného vkladu do základního kapitálu).

  Příklad: Pokud je podíl společníka na likvidačním zůstatku 300 000 Kč a jeho původní vklad do firmy byl 200 000 Kč, 15% srážková daň se zaplatí pouze z rozdílu, tedy z 100 000 Kč.

• Odvody a hlášení - firmu v této fázi zastupuje likvidátor, který musí sraženou daň odvést na účet finančního úřadu do konce měsíce následujícího po měsíci, kdy došlo k výplatě. Následně se podává Vyúčtování srážkové daně.
• Pokud nic nezbylo (nulový zůstatek) - pokud firma nemá žádný majetek k rozdělení, likvidační zůstatek je nulový. Nevzniká žádná daňová povinnost a srážková daň se neřeší.

Tip na závěr - nezapomeňte, že pro podání návrhu na výmaz z obchodního rejstříku musíte mít souhlas správce daně (finančního úřadu a případně i celního úřadu) s ukončením činnosti. Likvidátor o tento souhlas musí aktivně požádat.