Minimální mzda v roce 2027 vzroste o 2 500 Kč. Co všechno se změní?

Od 1. ledna 2027 se minimální mzda v České republice zvýší o 2 500 Kč měsíčně, a to z dosavadních 22 400 Kč na 24 900 Kč hrubého. Hodinová minimální mzda při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin vzroste ze 134,40 Kč na 148,30 Kč.

Jde o meziroční zvýšení měsíční minimální mzdy přibližně o 11,2 %. Novou výši oficiálně vyhlásilo Ministerstvo práce a sociálních věcí sdělením č. 171/2026 Sb., zveřejněným ve Sbírce zákonů 24. září 2026.

Změna se dotkne nejen zaměstnanců s nejnižšími výdělky, ale také zaměstnavatelů, osob bez zdanitelných příjmů a některých daňových a sociálních limitů.

Podívejme se podrobněji, co zvýšení minimální mzdy přinese a jaké částky budou od roku 2027 důležité.

1. Proč minimální mzda v roce 2027 roste?

Od roku 2025 se minimální mzda v České republice stanovuje prostřednictvím automatického valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce. Její výše se vypočítává na základě predikované průměrné mzdy v národním hospodářství a koeficientu stanoveného vládou.

Pro rok 2027 vláda schválila koeficient 0,446, který odpovídá 44,6 % predikované průměrné mzdy použité pro výpočet. Pro rok 2028 byl stanoven koeficient 0,458.

Dlouhodobým cílem je postupné zvýšení poměru minimální mzdy k průměrné mzdě až na 47 % v roce 2029.

Nový systém přináší zaměstnancům i zaměstnavatelům větší předvídatelnost. Konkrétní výše minimální mzdy se každoročně vyhlašuje s předstihem, což firmám umožňuje lépe plánovat personální náklady.

Pro rok 2027 je již částka 24 900 Kč oficiálně vyhlášena.

2. Co se změní pro zaměstnance?

Vyšší hrubá i čistá mzda

Zaměstnanci pracující na plný úvazek za minimální mzdu si od ledna 2027 polepší o 2 500 Kč hrubého měsíčně, tedy o 30 000 Kč hrubého ročně při zaměstnání po celý rok.

Zvýší se také jejich čistý příjem. Konkrétní částka však bude záviset na odvodech, uplatňovaných daňových slevách a případných dalších daňových zvýhodněních.

Minimální mzda se vztahuje také na zaměstnance pracující na dohody o provedení práce (DPP) nebo dohody o pracovní činnosti (DPČ). I jejich odměna musí při přepočtu na odpracovanou dobu dosahovat alespoň příslušné minimální hodinové sazby.

Zaručený plat ve veřejném sektoru

Od roku 2025 již v soukromém sektoru neplatí dřívější systém zaručené mzdy podle skupin prací. Zaměstnavatelé však nadále musí dodržovat zákonnou minimální mzdu.

Ve veřejném sektoru je k říjnu 2026 zachován systém zaručeného platu, který rozlišuje čtyři skupiny prací podle jejich náročnosti.

Ministerstvo práce a sociálních věcí pro rok 2027 oficiálně vyhlásilo následující nejnižší úrovně zaručeného platu podle právní úpravy platné v době vyhlášení. Jejich skutečné uplatnění od 1. ledna 2027 však může ovlivnit připravovaná legislativní změna, která počítá se zrušením dosavadního systému zaručeného platu ve veřejném sektoru.

Pozor na připravovanou legislativní změnu.

V říjnu 2026 je současně projednávána reforma odměňování ve veřejném sektoru, která počítá se zrušením samostatného systému zaručeného platu a úpravou platových tarifů od roku 2027.

Sdělení MPSV č. 171/2026 Sb. výslovně upozorňuje, že ustanovení o nejnižších úrovních zaručeného platu se nepoužije v případě zrušení § 112 zákoníku práce podle vládního návrhu novely obsaženého ve sněmovním tisku č. 300.

Uvedené částky tedy byly oficiálně vyhlášeny podle dosavadní právní úpravy, jejich skutečné uplatnění od 1. ledna 2027 však bude záviset na konečné podobě schválené legislativy.

Vyšší příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí

Růst minimální mzdy ovlivní také některé zákonné příplatky.

V soukromém sektoru se příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí odvíjí od minimální mzdy. Při splnění zákonných podmínek činí nejméně 10 % příslušné hodinové minimální mzdy za každý ztěžující vliv.

Při nové hodinové sazbě 148,30 Kč tak minimální příplatek odpovídá 14,83 Kč za hodinu za každý ztěžující vliv.

Ve veřejném sektoru bylo pro rok 2027 vyhlášeno rozpětí příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí od 1 245 Kč do 3 735 Kč měsíčně.

Příplatky za noční práci a práci o víkendech se naproti tomu zpravidla odvozují od průměrného výdělku zaměstnance, nikoliv přímo od minimální mzdy. Ve veřejném sektoru se mohou uplatnit odlišná zákonná pravidla.

Vyšší možný přivýdělek při evidenci na úřadu práce

Minimální mzda ovlivňuje také limit pro takzvané nekolidující zaměstnání.

Osoby vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání si mohou za splnění zákonných podmínek přivydělávat nejvýše polovinu minimální mzdy.

Od ledna 2027 se proto tento limit zvýší na 12 450 Kč hrubého měsíčně, oproti 11 200 Kč v roce 2026.

Možnost přivýdělku se ovšem nevztahuje na všechny formy práce. Nekolidující zaměstnání lze podle dosavadních pravidel vykonávat například v pracovním poměru nebo na DPČ, nikoliv na DPP.

Po dobu výkonu nekolidujícího zaměstnání se rovněž neposkytuje podpora v nezaměstnanosti.

Uchazeči o zaměstnání musí současně dodržovat oznamovací povinnosti vůči úřadu práce a ostatní zákonné podmínky evidence.

3. Jak zvýšení minimální mzdy ovlivní zaměstnavatele?

Pro firmy zaměstnávající pracovníky za minimální mzdu znamená její zvýšení přímý nárůst mzdových nákladů.

Zaměstnavatel totiž kromě hrubé mzdy odvádí také pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.

Při běžných sazbách pojistného zaměstnavatele ve výši 24,8 % na sociální zabezpečení a 9 % na zdravotní pojištění vychází orientační srovnání následovně:

Celkové přímé mzdové náklady na jednoho zaměstnance tak při uvedeném modelovém výpočtu vzrostou přibližně o 3 345 Kč měsíčně, tedy o 40 140 Kč ročně.

Uvedené částky představují orientační výpočet při běžných sazbách pojistného zaměstnavatele ve výši 24,8 % na sociální zabezpečení a 9 % na zdravotní pojištění. V praxi se sociální pojistné zaměstnavatele vypočítává z úhrnu příslušných vyměřovacích základů zaměstnanců, a proto se skutečné částky mohou mírně lišit v důsledku zaokrouhlování.

Výsledné náklady mohou ovlivnit také zákonné slevy na pojistném, zvláštní sazby pojištění a další náklady spojené se zaměstnáváním.

4. Další změny: zdravotní pojištění, daně a související limity

Zvýšení minimální mzdy ovlivňuje také několik dalších oblastí, které se netýkají pouze zaměstnanců pobírajících minimální mzdu.

Zdravotní pojištění osob bez zdanitelných příjmů (OBZP)

Osoby bez zdanitelných příjmů, za které neplatí zdravotní pojištění stát a které nemají jiného plátce pojistného, odvádějí zdravotní pojištění vypočtené z minimální mzdy.

Sazba zdravotního pojištění činí 13,5 %.

Od 1. ledna 2027 tak měsíční pojistné OBZP vzroste ze 3 024 Kč na 3 362 Kč.

Výpočet vychází z částky 24 900 × 13,5 % = 3 361,50 Kč, která se podle pravidel pro pojistné zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Ročně půjde o částku 40 344 Kč, pokud bude osoba v kategorii OBZP po všech dvanáct měsíců.

Zdravotní pojištění u zkrácených úvazků

Vyšší minimální mzda ovlivní také minimální vyměřovací základ zdravotního pojištění zaměstnanců.

Pokud má zaměstnanec na zkrácený úvazek nízký příjem a vztahuje se na něj povinnost dodržet minimální vyměřovací základ, musí být zdravotní pojištění odvedeno alespoň z minimální mzdy.

Případný doplatek do stanoveného minima se zpravidla provádí prostřednictvím zaměstnavatele na náklady zaměstnance, pokud zákon nestanoví jinak.

Existují však zákonné výjimky, například pro některé osoby, za které platí zdravotní pojištění stát.

Zvýšení minimální mzdy proto neznamená automaticky vyšší doplatek zdravotního pojištění pro každého zaměstnance se zkráceným úvazkem. Vždy záleží na konkrétní situaci.

Minimální příjem pro daňový bonus na dítě

Pro nárok na roční daňový bonus na vyživované dítě musí poplatník splnit mimo jiné podmínku příjmů ze zaměstnání nebo podnikání alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy.

V roce 2027 tak tato příjmová hranice při minimální mzdě 24 900 Kč dosáhne 149 400 Kč ročně.

Pro nárok na měsíční daňový bonus při výpočtu zálohy na daň ze závislé činnosti je podle dosavadních pravidel relevantní příjmová hranice odpovídající polovině minimální mzdy, tedy 12 450 Kč měsíčně.

Je důležité rozlišovat dva samostatné režimy:

• Roční daňový bonus se posuzuje v rámci ročního zúčtování daně nebo daňového přiznání a vztahuje se k příjmům dosaženým za příslušný kalendářní rok.
• Měsíční daňový bonus se posuzuje při výpočtu měsíčních záloh na daň u zaměstnavatele podle podmínek platných pro daný měsíc.

Splnění příjmového limitu samo o sobě nezaručuje nárok na daňový bonus. Musí být splněny také ostatní zákonné podmínky, včetně pravidel pro uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované dítě.

Uvedené částky pro rok 2027 vycházejí z právních pravidel známých k říjnu 2026.

Zdanění vysokých důchodů

Starobní důchody a další důchody zahrnuté do příslušného zákonného osvobození jsou v České republice za stanovených podmínek osvobozeny od daně z příjmů do limitu odpovídajícího 36násobku minimální mzdy.

Pro rok 2027 tak při zachování dosavadních pravidel hranice osvobození dosáhne 896 400 Kč ročně.

To odpovídá průměrnému měsíčnímu důchodu ve výši 74 700 Kč při pobírání důchodu po celý rok.

Jde především o limit významný pro příjemce mimořádně vysokých důchodů.

Případné zdanění se týká části příjmů přesahující zákonný limit, nikoliv automaticky celé výše důchodu.

Uvedená hranice se vztahuje k příslušným důchodovým příjmům a nelze ji zaměňovat s obecnými pravidly zdanění ostatních příjmů důchodců.

Poplatky za mateřské školy a školní družiny

Maximální měsíční úplata za předškolní vzdělávání ve veřejných mateřských školách zřizovaných státem, krajem, obcí či svazkem obcí může činit nejvýše 8 % minimální mzdy.

U školních družin a školních klubů jde o 4 % minimální mzdy.

Důležité je však rozlišovat kalendářní a školní rok.

Pro školní rok 2026/2027 platí následující maximální měsíční částky:

• Mateřská škola: 1 792 Kč.
• Školní družina a školní klub: 896 Kč.

Tyto limity vycházejí z minimální mzdy 22 400 Kč platné v roce 2026 a nezvyšují se automaticky od ledna 2027.

Vyšší minimální mzda 24 900 Kč bude podkladem pro stanovení maximální úplaty na školní rok 2027/2028.

Při zachování dosavadních pravidel budou předpokládané maximální měsíční částky:

• Mateřská škola: 1 992 Kč.
• Školní družina a školní klub: 996 Kč.

Jde o vypočtené maximální limity, nikoliv o poplatky, které budou automaticky platit ve všech školách.

Konkrétní výši úplaty stanovuje zřizovatel a může být nižší než zákonné maximum. Uplatňují se také pravidla pro osvobození od úplaty či její snížení.

5. Přehled minimální mzdy a souvisejících limitů v letech 2025–2027

Následující tabulka shrnuje vývoj minimální mzdy a vybraných souvisejících částek.

Úplaty za mateřské školy a školní družiny jsou v tabulce přiřazeny ke školnímu roku začínajícímu v uvedeném kalendářním roce. Hodnoty pro školní rok 2027/2028 představují maximální částky vypočtené podle pravidel známých k říjnu 2026, nikoliv již stanovené poplatky jednotlivých škol.

Poznámka: Minimální mzda pro rok 2027 je již oficiálně vyhlášena. Ostatní částky pro rok 2027 jsou vypočteny podle souvisejících právních pravidel známých k 13. říjnu 2026. V případě jejich pozdější novelizace se mohou změnit.

Shrnutí: Co přinese minimální mzda v roce 2027?

Zvýšení minimální mzdy na 24 900 Kč měsíčně od 1. ledna 2027 představuje významnou změnu pro české zaměstnance i zaměstnavatele.

Zaměstnanci pobírající minimální mzdu získají o 2 500 Kč hrubého měsíčně více. Firmám naopak vzrostou přímé mzdové náklady a budou muset zohlednit nové částky při plánování rozpočtů.

Změna se promítne také do zdravotního pojištění osob bez zdanitelných příjmů, limitů pro přivýdělek uchazečů o zaměstnání, podmínek daňového bonusu a hranice pro osvobození vysokých důchodů od daně.

Nový valorizační mechanismus zároveň přináší větší předvídatelnost a umožňuje stanovovat minimální mzdu s dostatečným předstihem.

Výše minimální mzdy pro rok 2027 je již oficiálně vyhlášena. U dalších souvisejících oblastí však bude důležité sledovat případné legislativní změny, zejména připravovanou reformu odměňování zaměstnanců ve veřejném sektoru.

Zdroje a legislativní podklady

Stav informací k 13. říjnu 2026.

1. Sdělení MPSV č. 171/2026 Sb. – oficiálně vyhlášená minimální mzda, úrovně zaručeného platu a rozpětí příplatku za ztížené pracovní prostředí pro rok 2027.
2. Nařízení vlády č. 164/2026 Sb. – valorizační koeficienty pro výpočet minimální mzdy v letech 2027 a 2028.
3. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce – právní úprava minimální mzdy, zaručeného platu a souvisejících pracovněprávních nároků.
4. Ministerstvo práce a sociálních věcí – Minimální mzda – pravidla stanovování minimální mzdy.
5. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů – pravidla daňového zvýhodnění, daňového bonusu a osvobození vybraných důchodových příjmů.
6. Finanční správa ČR – informace o dani z příjmů zaměstnanců.
7. Ministerstvo školství – Metodika k úplatám pro školní rok 2026/2027 – pravidla stanovování úplaty v mateřských školách, školních družinách a školních klubech.